Jak se poučit z velkých ekonomických krizí?

Pokud chcete lépe investovat, zajímejte se o historii. Díky nim si můžete snáze představit, jak se bude vyvíjet ekonomika v dalších letech a poučit se z chyb, které udělali vaši předchůdci. 

Jsou výkyvy ekonomiky vůbec nutné? Centrální banka by nejspíš chtěla, aby ekonomika neměla velké výkyvy a aby neexistovaly krize. Toho se také snaží svými zásahy dosáhnout. O možnostech, jak to banky dělají, se dočtete zde: Proč je někdy expanze a jindy recese? Co o tom rozhoduje? 

Ekonomiku ale neovlivňují jen zásahy národní banky. Vliv má také například to, jaký je export a import, co se děje v okolních zemích, jaká je politická situace a jaká jsou rozhodnutí vlády včetně například výše daní. Někdy dojde k nečekané události, která způsobí krizi. Jindy se zase zkombinuje několik faktorů najednou a dojde k nečekanému ochlazení ekonomiky. Navíc všechna rozhodnutí mají obrovskou setrvačnost a trvá třeba rok nebo dva, než se určité kroky bankéřů projeví. 

Například v průběhu první světové války tisknula rakousko-uherská vláda nové peníze, aby měla na placení válečných výdajů. To způsobilo obrovskou poválečnou inflaci. Tehdejší ministr financí nově vzniklé Československé republiky Alois Rašín se zasadil o vznik nové národní měny a utáhl opasky, aby měna zpět získala hodnotu a byla silná. Následovala měnová reforma v roce 1919, vysoká daň z majetku a další kroky. Česká koruna se stabilizovala a stala se jednou z nejsilnějších měn na světě.

Proč vznikla hypoteční krize v USA

Další příklad už pochází z tohoto století: Například dnes už legendární hypoteční krize v USA měla počátky v roce 2002, kdy se uvolnily podmínky a nově dosáhli na hypotéku i málo solventní lidé. V některých státech dokonce měli první dva roky sníženou splátku. Kupovali si domy, protože to bylo levnější než platit nájem. Každé dva roky si stačilo refinancovat hypotéku a pořád platit málo.

V roce 2004 ale začala stoupat inflace nad dvě procenta ročně. Následně centrální banka zvedala úrok až do výše pěti procent v roce 2007. Banky přibrzdily vydávání hypoték a lidé neměli peníze na zvýšené splátky, což následně vedlo ke krachu čtvrté největší investiční banky v USA Lehman Brothers.

Proč rostou sazby v Česku

Ukázat si to můžeme i na příkladu Česka. Od roku 1993 do roku 1997 stoupala základní úroková sazba ČNB z osmi na 13 procent. Inflace oproti tomu však naopak klesala, z 18 procent v roce 1993 na 10 procent v roce 1997. Česká ekonomika následně měla na přelomu let 1996 a 1997 malou recesi, ze které se zotavovala do poloviny roku 1999. V průběhu zotavování narostla nezaměstnanost na 8,7 procenta. Úroková míra v tomto období přitom klesala z 13 procent roku 1997 na pět procent v roce 1999. 

Nebo nedávná situace z konce roku 2018, kdy v Česku začala stoupat inflace, a proto ČNB zahájila zvedání úrokových sazeb, což s dalšími opatřeními vedlo k zvýšení nedostupnosti hypoték. Historie je prostě obrovský nástroj v rukou investora. Díky nepřebernému množství dat můžete rozklíčovat nejednu událost a poučit se z ní.

Pokud vás zajímá, jak se vyvíjely sazby České národní banky, můžete ji sledovat například na https://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/oficialni-urokove-sazby-cnb-mesicni-prumer/diskontni-sazba/. Vývoj inflace v Česku najdete například na webu https://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/.

Předchozí články o expanzi a recesi:

  1. Proč je někdy expanze a jindy recese? Co o tom rozhoduje?
  2. Čeká nás recese? Co ovlivňuje ekonomické cykly?

Odebírejte novinky o investování

Přihlašte se k odběru novinek o investování, ať Vám neunikne investiční příležitost. Můžete teď hned:

Ze seznamu odběratelů se můžete kdykoliv odhlásit.

, ,

Komentáře k článku Jak se poučit z velkých ekonomických krizí? (celkem 2)

  1. Martin 2.9.2019 at 21:43 #

    Články se mi líbí, ale zásadně nesouhlasím s tvrzením v předposledním odstavci, že „zvedání úrokových sazeb vedlo ke zvýšení nedostupnosti hypoték“. Tahle rovnice platila možná někdy v 90. letech, ale jsem přesvědčený, že teď je důvod nedostupných hypoték přesně opačný. Nebýt nízkých úrokových sazeb od roku 2009 (v Evropě dokonce do záporných hodnot), kdy začali byty skupovat hlavně investoři hledající „alternativní“ zhodnocení, asi by se jen těžko jejich cena v Praze zvedla za posledních 6 let o 70 %.
    https://www.czso.cz/csu/czso/ceny_bytu
    Do toho ještě intervence ČNB, takže další zhodnocení investice skrz měnový kanál… Jestli je úroková sazba na hypotéky 1.8 % (v době, kdy sazby byly na svém minimu) nebo 2.5 % samozřejmě pár stovek rozdílu měsíčně dává, ale rozhodně nevnímám, že by zvyšování sazeb nějak výrazně mělo přispívat k nedostupnosti bydlení v ČR. Spíš bych řekl, že se jedná o pozdní hašení problému, který tu existoval už minimálně dva roky předtím.
    https://www.hypoindex.cz/clanky/fincentrum-hypoindex-cerven-2018/
    I tak si ale Tvoji údajně připravovanou knihu přečtu :-). Martin Š.

    • Pavel Bambásek 28.10.2019 at 19:08 #

      Ahoj Martine, přijde mi že v tvé úvaze jde jen o šíři pohledu. Jinak dostupnost hypoték se spíš snížila hlavně novými parametry co zavedli, jako násobek příjmu apod. Osobně mi ale nepřijde špatné že to zavedli, snaží se předejít bezhlavému půjčování do maxima a následným zoufalým lidem, až přijde recese.
      Má kniha jde v těchto dnech do tisku, tak snad už brzy bude :)

Napsat komentář

Novinky o investování na e-mail

Zadejte svůj e-mail a budeme Vám zasílat upozornění na nové články a novinky o investování určené jen pro odběratele.

Váš e-mail: