Jak se poučit z velkých ekonomických krizí?

Pokud chcete lépe investovat, zajímejte se o historii. Díky nim si můžete snáze představit, jak se bude vyvíjet ekonomika v dalších letech a poučit se z chyb, které udělali vaši předchůdci. 

Jsou výkyvy ekonomiky vůbec nutné? Centrální banka by nejspíš chtěla, aby ekonomika neměla velké výkyvy a aby neexistovaly krize. Toho se také snaží svými zásahy dosáhnout. O možnostech, jak to banky dělají, se dočtete zde: Proč je někdy expanze a jindy recese? Co o tom rozhoduje? 

Ekonomiku ale neovlivňují jen zásahy národní banky. Vliv má také například to, jaký je export a import, co se děje v okolních zemích, jaká je politická situace a jaká jsou rozhodnutí vlády včetně například výše daní. Někdy dojde k nečekané události, která způsobí krizi. Jindy se zase zkombinuje několik faktorů najednou a dojde k nečekanému ochlazení ekonomiky. Navíc všechna rozhodnutí mají obrovskou setrvačnost a trvá třeba rok nebo dva, než se určité kroky bankéřů projeví. 

Například v průběhu první světové války tisknula rakousko-uherská vláda nové peníze, aby měla na placení válečných výdajů. To způsobilo obrovskou poválečnou inflaci. Tehdejší ministr financí nově vzniklé Československé republiky Alois Rašín se zasadil o vznik nové národní měny a utáhl opasky, aby měna zpět získala hodnotu a byla silná. Následovala měnová reforma v roce 1919, vysoká daň z majetku a další kroky. Česká koruna se stabilizovala a stala se jednou z nejsilnějších měn na světě.

Proč vznikla hypoteční krize v USA

Další příklad už pochází z tohoto století: Například dnes už legendární hypoteční krize v USA měla počátky v roce 2002, kdy se uvolnily podmínky a nově dosáhli na hypotéku i málo solventní lidé. V některých státech dokonce měli první dva roky sníženou splátku. Kupovali si domy, protože to bylo levnější než platit nájem. Každé dva roky si stačilo refinancovat hypotéku a pořád platit málo.

V roce 2004 ale začala stoupat inflace nad dvě procenta ročně. Následně centrální banka zvedala úrok až do výše pěti procent v roce 2007. Banky přibrzdily vydávání hypoték a lidé neměli peníze na zvýšené splátky, což následně vedlo ke krachu čtvrté největší investiční banky v USA Lehman Brothers.

Proč rostou sazby v Česku

Ukázat si to můžeme i na příkladu Česka. Od roku 1993 do roku 1997 stoupala základní úroková sazba ČNB z osmi na 13 procent. Inflace oproti tomu však naopak klesala, z 18 procent v roce 1993 na 10 procent v roce 1997. Česká ekonomika následně měla na přelomu let 1996 a 1997 malou recesi, ze které se zotavovala do poloviny roku 1999. V průběhu zotavování narostla nezaměstnanost na 8,7 procenta. Úroková míra v tomto období přitom klesala z 13 procent roku 1997 na pět procent v roce 1999. 

Nebo nedávná situace z konce roku 2018, kdy v Česku začala stoupat inflace, a proto ČNB zahájila zvedání úrokových sazeb, což s dalšími opatřeními vedlo k zvýšení nedostupnosti hypoték. Historie je prostě obrovský nástroj v rukou investora. Díky nepřebernému množství dat můžete rozklíčovat nejednu událost a poučit se z ní.

Pokud vás zajímá, jak se vyvíjely sazby České národní banky, můžete ji sledovat například na https://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/oficialni-urokove-sazby-cnb-mesicni-prumer/diskontni-sazba/. Vývoj inflace v Česku najdete například na webu https://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/.

Předchozí články o expanzi a recesi:

  1. Proč je někdy expanze a jindy recese? Co o tom rozhoduje?
  2. Čeká nás recese? Co ovlivňuje ekonomické cykly?

Odebírejte novinky o investování

Přihlašte se k odběru novinek o investování, ať Vám neunikne investiční příležitost. Můžete teď hned:

Ze seznamu odběratelů se můžete kdykoliv odhlásit.

, ,

Zatím bez komentářů. Buďte první a napište komentář.

Napsat komentář

Novinky o investování na e-mail

Zadejte svůj e-mail a budeme Vám zasílat upozornění na nové články a novinky o investování určené jen pro odběratele.

Váš e-mail: